Rada na období Péče o okrasnou zahradu
Po přechodu horkého a suchého počasí zakládáme nový trávník, případně vylepšujeme starý. Sbíráme a sušíme semena květin pro pěstování v příštím roce.

Zelinářská zahrada

LEDEN

• Sestavíme plánek k osevního postupu pěstování zeleniny. Vytrvalé druhy (reveň, chřest aj.) pěstujeme mimo základní plochu věnovanou zelenině.
• Z venkovních záhonů postupně sklízíme zeleninu odolnou proti mrazům (pór, růžičkovou a kadeřavou kapustu aj.). Při větších mrazech ji chráníme netkanou textilií nebo chvojím.
• Pokud jsme v minulém roce nestačili zrýt celou plochu pro pěstování zeleniny, učiníme tak podle stavu půdy co nejdříve, aby hroudy do jara promrzly a najemno se rozpadly.
• Kontrolujeme klíčivost semen zbylých z minulého roku a podle potřeby nakupujeme nová. Přednost dáváme hybridním odrůdám (F1) a mořeným semenům.
• Vyčistíme a vydezinfikujeme pěstební nádoby a připravíme substrát pro předpěstování saze nic zeleniny.
• Pro rychlení ve vytápěném skleníku vyséváme počátkem měsíce raný salát, kedlubny a květák. V polovině měsíce následují další košťáloviny, okurky, rajčata a paprika, koncem ledna melouny a lilky. V té době vyséváme též salát a košťáloviny pro nevytápěné prostory a celer pro venkovní záhony.
• V teplých prostorách pěstujeme vitaminózní natě.
• Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny a podle venkovní teploty skladovací prostory větráme nebo uteplujeme. Vadnou zeleninu, především hnijící cibuli, česnek, kořenovou zeleninu a brambory, ihned zlikvidujeme.
• Nářadí k pěstování zeleniny podle potřeby opravíme a nabrousíme.
• Připravujeme skleníky, fóliovníky a pařeniště pro novou pěstitelskou sezonu.
• Od poloviny měsíce vyséváme na záhony ve vytápěném skleníku ředkvičku a karotku.
• Semenáčky zelenin z nejranějších výsevů přepichujeme do truhlíčků nebo hrnků, aby zesílily a vytvořily bohatší kořenový systém.
 

ÚNOR

• Pro před pěstování sazenic vyséváme do misek nebo do truhlíčků: počátkem měsíce raný salát pro studené pařeniště; v polovině měsíce raný salát, rané košťáloviny a letní pór pro venkovní záhony; koncem měsíce rajčata, papriku, bazalku, majoránku a saturejku pro venkovní záhony.
• Ve sklepě kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny.
• Za oknem teplé místnosti nebo ve vytápěném skleníku pokračujeme v pěstování vitaminózních natí. Rychlíme čekankové puky na salát.
• Kontrolujeme otužilé druhy zeleniny přezimované na záhoně (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór aj.) a podle potřeby je sklízíme.
• Do vytápěného skleníku sázíme předpěstované sazenice raného salátu, květáku, kedluben a sazečku cibule, od konce měsíce též hrnkované sazenice salátových okurek.
• Postupně přepichujeme do truhlíků nebo do kelímků semenáčky dalších druhů zeleniny.
• Zeminu v nádobkách se semenáčky zeleniny občas zavlažíme slabým roztokem hypermanganu, Fundazolu nebo Previcuru jako prevenci proti chorobám, které by mohly být příčinou jejich padání a hynutí.
• Nejméně 2-3 týdny před výsadbou košťá1ové zeleniny povápníme záhony prachovým páleným vápnem a zapravíme je do půdy na ochranu rostlin proti nádorovitosti kořenů.
• Od konce měsíce do poloviny března zakládáme poloteplé pařeniště. Oséváme a osazujeme je střídavě ranou ředkvičkou a raným salátem. Při nebezpečí poklesu venkovní teploty pod bod mrazu chráníme pařeniště starými koberci nebo dekami.
• Jakmile venkovní záhony po povrchu oschnou, urovnáme půdu rovnou stranou hrábí, tím zabráníme nadměrnému výparu vody. Půdu zryto u na podzim již na jaře nikdy znovu neryjeme.
• V teplých oblastech můžeme už koncem měsíce při déle trvajícím příznivém počasí upravit a pohnojit záhony a osít je kořenovou zeleninou, cibulí i špenátem a osázet cibulovou sazečkou a česnekem. Dáme naklíčit sadbu raných brambor.
• Podle potřeby přehazujeme kompost a proléváme ho močůvkou nebo roztokem plných průmyslových hnojiv.
 

BŘEZEN

• Na venkovních záhonech sklidíme poslední zbytky přezimované zeleniny (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, polníček, černý kořen), aby nevybíhala do květu.
• Zimní salát, ozimou hlávkovou kapustu a na podzim vysetý špenát přikryjeme na záhonech netkanou textilií, abychom urychlili jejich vývoj a uspíšili sklizeň.
• Ve vytápěném skleníku sklízíme ředkvičku.
• Do nevytápěného skleníku, fóliovníku nebo studeného pařeniště sejeme ředkvičku a karotku a sázíme raný salát. Před nočními mrazy chráníme tyto prostory tepelnými přikrývkami, před slimáky kelímky s pivem a návnadami na bázi metaldehydu (Slug Pellets aj.).
• Do vytápěných skleníků sázíme tyč ková rajčata.
• Pro předpěstování sazenic do poloteplého pařeniště a tunelových fóliových krytů vyséváme do kelímků salátové okurky a zeleninovou papriku.
• Do pařeniště vysejeme listový salát a jarní štěrbák pro předpěstování saze nic na venkovní záhony.
• Do truhlíků nebo do pařeniště přepichujeme semenáčky zeleniny vyseté v minulém měsíci.
• V teplejších oblastech můžeme za příhodného počasí a stavu půdy• vysévat na záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát, mangold, kopr a lebedu a sázet sazečku cibule, šalotku a česnek.
• Záhony osázené na podzim česnekem přikryjeme netkanou textilií na ochranu proti mouše houbomi1ce česnekové, jejíž larvy poškozují mladé rostliny. Stejně tak chráníme záhony osázené cibulovou sazečkou. K ochraně lze použít i přípravky Basudin, Karate, Sumithion aj. Jarní česnek vzchází později a nebývá škůdcem napadán, takže ochranu nepotřebuje.
• Sázíme topinambury, které jsou mrazuvzdorné a jejichž hlízy se doporučují pro diabetiky.
• Do nevytápěných krytých prostor sázíme rané košťá1oviny.
• Do kelímků sejeme melouny pro předpěstování sazenic do nevytápěných krytých prostor.
• Za příznivého stavu půdy sázíme na venkovní záhony vytrvalou zeleninu, kořeninové a léčivé rostliny (libeček, reveň, tymián, meduňku aj.).
• Do vytápěných skleníků sázíme koncem měsíce melouny.
• V teplých oblastech začínáme za příznivého počasí sázet na venkovní záhony raný salát, rané košťá1ové druhy zeleniny a brambory. Sazenice zeleniny mají být otužované proti nočnímu chladu a dennímu slunci.
• Vysazené košťá1oviny přikryjeme netkanou textilií na ochranu proti plodomorce zelné, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže rostliny pak nevytvoří konzumní část; nejvíc trpí květák.
• Pro předpěstování sazenic vyséváme do pařeniště letní košťáloviny.
• V chladnějších oblastech dáme předklíčit rané brambory.
• Na záhon sejeme bob zahradní.
 

DUBEN

• Počátkem měsíce hrnkujeme celer a teplomilné druhy zeleniny, abychom vypěstovali silné sazenice.
• Ve středních polohách začínáme vysévat na venkovní záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát a sázet jarní česnek a sazečku cibule.
• Při pěstování salátu v chráněných prostorách předcházíme větráním a přiměřenou zálivkou napadení rostlin plísní nebo chorobami působícími zahnívání hlávek.
• Pro získání vitaminózních natí vyséváme na záhon postupně ve 14denních intervalech až do poloviny května kopr a pohanku.
• Ve vytápěném skleníku sklízíme raný salát, v poloteplém pařeništi až koncem měsíce.
• Začínáme s ochranou zeleniny proti plžům. Sbíráme je pod nastraženými prkénky, lapáme do kelímků s pivem zasazených do země nebo je hubíme metaldehydovými přípravky (Slug Pellets aj.).
• Vysazujeme sazenice chřestu, který můžeme na stanovišti pěstovat 15 let i déle.
• V polovině měsíce sázíme ve středních polohách za klimaticky příznivých podmínek na venkovní záhony sazenice raných druhů zeleniny a předklíčené rané brambory, ve vyšších polohách až koncem měsíce. Půda by měla být prohřátá alespoň na 7°C. Před případnými mrazíky nebo škůdci přikrýváme záhony netkanou textilií.
• Na záhony vyséváme červenou řepu.
• Pro před pěstování sazenic sejeme do studeného pařeniště nebo na venkovní záhon s dobře připravenou půdou zimní pór, letní salát a kedlubny, letní i pozdní zelí a růžičkovou kapustu.
• Chřest, pokud jej pěstujeme jako bělený, přihrneme v řádcích zemí nebo ho přikryjeme černou fólií dříve, než začne rašit.
• Od poloviny měsíce vyséváme ve vyšších polohách na záhony kořenovou a jinou zeleninu.
• Do kelímků sejeme salátové okurky, cukety a melouny pro před pěstování sazenic na venkovní záhony.
• Koncem měsíce můžeme v teplých oblastech vyzkoušet v chráněných polohách pěstování keříčkových rajčat přímým výsevem na venkovní záhon. Vyséváme ve špetkách na vzdálenost 20-25 cm, rostlinky jednotíme, když jsou 25 cm vysoké, a přikopčíme je. Vzcházení urychlí a ochranu proti počátečním nízkým teplotám zajistí netkaná textilie nebo kryt z fólie.
• V příznivých polohách sejeme pod netkanou textilii okurky nakládačky.
• Z venkovních záhonů začínáme sklízet řapíky reveně, květné stvoly odstraňujeme.
• Na venkovních záhonech začínáme jednotit kořenovou a jinou zeleninu z časných výsevů. Špatně vzešlé výsevy podséváme.
• Pro předpěstování sazenic vyséváme do studeného pařeniště nebo na venkovní záhonek pod netkanou textilii pozdní košťáloviny (kedluben Gigant, květák, brokolici, hlávkovou a kadeřavou kapustu).
• Z poloteplého pařeniště sklízíme salát, z venkovních záhonů přirychlený zimní salát, špenát, pažitku, cibuli sečku a chřest.
• Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme koncem měsíce rajčata, pod fóliové kryty keříčková rajčata.
• Po celé zahradě ničíme plečkou nebo motyčkou plevele již v počátcích jejich vývoje, čímž si ušetříme mnoho pozdější práce.
 

KVÄšTEN

• Za slunečného a teplého počasí stíníme a větráme skleníky, fóliovníky a pařeniště.
• Skleníkovou zeleninu chráníme proti škůdcům, zejména mšicím, sviluškám, třásněnkám a molicím, chemicky (např. přípravky Pirimor, Actellic, Omite, Biool ) nebo pomocí bioagens (draví roztoči, parazitické vosičky aj. viz str. 203).
• Počátkem měsíce začínáme sklízet z vytápěných skleníků rané košťá1oviny, z fóliovníků a studených pařenišť hlávkový salát, z venkovních záhonů přirychlených netkanou textilií ředkvičku, zimní salát a ozimý špenát.
• Podle vývoje rostlin postupně jednotíme výsevy kořenové zeleniny a cibule; špatně vzešlé podséváme.
• Počátkem měsíce vysazujeme na záhony letní odrůdy salátu a košťá1ovin, koncem měsíce pozdní košťá1oviny.
• Zeleninové záhony podle potřeby okopáváme, zavlažujeme a přihnojujeme.
• Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme salátové okurky, papriky, lilky a melouny, případně ještě rajčata.
• Na venkovní záhony v teplé chráněné poloze sejeme v první polovině měsíce okurky, cukety, fazoly a cukrovou kukuřici, v méně příznivých podmínkách o 14 dní později. Zespodu zahříváme výsevy okurek zapařenou posečenou trávou, svrchu je chráníme bílou netkanou textilií, kterou odstraníme až při jednocení rostlin.
• Přikopčíme brambory, jakmile dorostou výšky 10 cm.
• Košťálovou zeleninu na záhonech přihnojíme tekutým dusíkatým hnojivem. Zakvašený drůbeží trus používáme až na starší rostliny, mladé bývají poškozovány larvami květilek.
• Tyto mouchy, které kladou vajíčka ke kořenům sazenic, láká pach zkvašeného trusu.
• Odstraníme netkanou textilii ze záhonů s cibulí, chráněnou proti houbomilce česnekové.
• Pokud již nehrozí mrazíky, vysázíme na záhony rajčata, okurky, celer, novozélandský špenát, majoránku a bazalku. Při nejistém počasí a ve vyšších polohách raději 1-2 týdny posečkáme.
• Na záhony můžeme ještě vysévat karotku a červenou řepu, jejich kořeny sklizené v pozdním podzimu budou velmi křehké.
• Sejeme salátovou čekanku pro zimní rychlení puků (viz str. 36).
• Jakmile se oteplí, sundáme při podmračené obloze nebo až k večeru ze záhonů s jarními košťálovinami ochrannou fólii či netkanou textilii, které chránily rostliny proti dřívějšímu chladu a škůdcům (květi1kám, plodomorce).
• Koncem měsíce začínáme sklízet z venkovních záhonů jarní hlávkový salát. Po něm můžeme vysadit pozdní zelí a růžičkovou kapustu.
• V teplých a chráněných polohách sázíme na venkovní záhony papriky, lilky a melouny. V počátečním období je chráníme proti případnému rannímu chladu fóliovými kryty nebo netkanou textilií.
• V porostu brambor sbíráme brouky mandelinky bramborové i s larvami a ničíme její žlutá vajíčka.
• Chceme-li sklízet z vlastní zahrady houby, založíme na stinném místě substrát ze slámy pro pěstování límcovky. Způsob pěstování je uveden v návodu u sadby.
• Můžeme ještě vysít salát a květák pro předpěstování sazenic pro nejpozdnější sklizeň.
 

ČERVEN

• Pokračujeme ve sklizni salátu z venkovních záhonů.
• Můžeme ještě vysévat letní hlávkové saláty odolné vůči vybíhání do květu ('Jupiter', 'Mars', 'Saturn' aj.) a listové saláty ('Dúbáček', 'Redin' aj.).
• U reveně a libečku vyřežeme květní výhony, aby se rostliny tvorbou semen nevysilovaly.
• Počátkem měsíce můžeme ještě vysít na záhony karotku, červenou řepu a keříčkové fazoly. Brambory přikopčíme, tím podpoříme tvorbu hlíz. Pokračujeme v ničení mandelinky bramborové.
• Ve skleníku začínáme sklízet rajčata, ve fóliovníku o něco později.
• Teplomilným rostlinám pěstovaným na venkovních záhonech zlepšujeme v případě potřeby teplotní podmínky pro jejich dobrý vývoj fóliovými kryty a ohradami.
• Při teplém a deštivém počasí chráníme cibuli a brambory, později též rajčata a okurky proti plísňovým chorobám přípravky Kuprikol, Dithane, Novozir aj.
• Léčivé, kořeninové a aromatické rostliny postupně sklízíme a sušíme. Usušené uchováváme v suchu a temnu.
• Tyčková rajčata vedeme na jeden výhon, jen ve zvlášť příznivých podmínkách na dva výhony. Postupně je vyvazujeme ke kolíkům a vylamujeme jim zálistky.
• Okurky na záhonech vyvazujeme do svislé polohy ke kolíkům, k síti nebo pletivu jako prevenci proti plísni okurkové. Rostliny pak po dešti rychleji osychají a nejsou tak snadno napadeny.
• Za sucha zavlažujeme rajčata a okurky zásadně ke kořenům konví bez růžice.
• Z venkovních záhonů sklízíme rané košťáloviny. Květáku včas zalomíme listy, aby zůstaly růžice bílé a pevné.
• Sázíme pozdní hlávkovou kapustu, květák, brokolici, kedlubny a zimní pár, vyséváme černou ředkev, vodnici a keříčkové fazoly.
• Koncem měsíce ukončíme sklizeň chřestu a reveně (u mladých rostlin dříve). U běleného chřestu rozhrneme hrůbky, záhon pohnojíme Cereritem a za sucha vydatně zavlažujeme, aby vyrostly silné rostliny, které dají v příštím roce při sklizni kvalitní výhonky.
• Začínáme sklízet hrášek a nejranější odrůdy brambor.
• Hnojivou zálivkou podporujeme růst a vývoj plodových zelenin a pozdních košťálovin.
• Druhy plodové zeleniny chráníme ve skleníku a fóliovníku proti mšicím a jinému savému hmyzu.
 

ČERVENEC

• Cibuli ze sazečky a podzimní česnek již nezavlažujeme. Jejich dozrání v sušší půdě podpoří lepší skladovatelnost.
• Počátkem měsíce ještě můžeme vysévat keříčkové fazoly na sklizeň lusků.
• Průběžně vylamujeme zálistky u tyčkových rajčat, u keříčkových je ponecháme.
• Z nevytápěných skleníků a fóliovníků sklízíme plodovou zeleninu. Při slunném a teplém počasí chráněné prostory vydatně větráme a stíníme.
• Okurky, rajčata a papriky ve skleníku chráníme proti mšicím, třásněnkám a molicím přípravky Pirimor, Actellic a Applaud.
• Celer ošetříme za vlhkého počasí Kuprikolem proti houbové skvrnitosti listů. Po 14 dnech postřik opakujeme.
• Sklízíme cibuli ze sazečky, jakmile nať u dvou třetin rostlin sama polehne, a podzimní česnek, když se stvoly s palicemi narovnají. Nepaličák sklízíme zpravidla o něco dříve. Dále sklízíme hrášek, rané košťáloviny a rané brambory.
• Záhony s podzimními košťálovinami chráníme netkanou textilií před dřepčíky a plodomorkou zelnou, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže se netvoří užitkové části pro sklizeň.
• Záhony uvolněné po sklizni rané zeleniny využíváme pro pěstování podzimních druhů a odrůd, jako jsou salát, endivie, pekingské zelí, ředkve, ředkvičky, hlávková čekanka, fenykl sladký, špenát aj., nebo rostlin na zelené hnojení (pelušky, luskoobilní směsky, hořčice, svazenky aj.).
• Z venkovních záhonů začínáme ve druhé polovině měsíce sklízet plodovou zeleninu (rajčata, okurky, zeleninové tykve, fazolové lusky), letní salát, karotku aj.
• Za sucha zeleninu vydatně zavlažujeme. Druhy náchylné k houbovým chorobám (rajčata, okurky, celer) zaléváme zásadně konví bez růžice ke kořenům rostlin.
• Při vlhkém počasí ošetřujeme rajčata, okurky a cukrové melouny proti plísňovým chorobám Kuprikolem, případně jiným přípravkem s krátkou ochrannou lhůtou. U okurek je použití některých přípravků omezeno co do počtu opakování.
• Za sucha proléváme kompost vodou, nebo ještě lépe močůvkou, zkvašeným drůbežím trusem či roztokem vícesložkových hnojiv.
• Zeleninu náročnou na živiny (pozdní košťáloviny, celer, pár aj.) přihnojíme roztokem plného průmyslového hnojiva s přídavkem ledku nebo zkvašeným drůbežím trusem. Přihnojíme rovněž chřest a reveň, aby vytvořily silné rostliny se zásobou živin v kořenech pro příští rok.
• Vysejeme špenát pro podzimní sklizeň.
 

SRPEN

• Pro pozdní sklizeň salátu a kedluben můžeme ještě počátkem měsíce vysazovat předpěstované sazenice raných odrůd.
• Ve vyšších polohách seřízneme počátkem měsíce vrcholky rajčat nad čtvrtým vijanem plodů, aby do konce vegetačního období dozrály. V nižších, teplejších polohách to učiníme až koncem měsíce nad šestým vijanem.
• Postupně sklízíme plodovou, letní listovou a košťálovou zeleninu.
• Pokračujeme v ochraně proti plžům.
• Mrkev chráníme během srpna a září netkanou textilií proti druhé generaci pochmurnatky mrkvové, jejíž larvy poškozují kořeny.
• Sklízíme polorané brambory, cibuli pěstovanou ze semene, na jaře vysazený česnek a ranou karotku.
• Za vlhkého a teplého počasí pokračujeme v ochraně rajčat, okurek a cukrových melounů proti plísňovým chorobám.
• Pór přikryjeme netkanou textilií proti vrtalce pórové; její larvy poškozují stvoly, které pak zahnívají.
• Pro ranou jarní sklizeň můžeme vysít na záhon do řádků ozimé odrůdy cibule 'Augusta' a 'Hiberna'. ]ednotí se až na jaře, sklízejí se od května jako zelenačka, od června pro cibule.
• Pozdní košťálovou zeleninu za sucha vydatně zavlažujeme a podle potřeby přihnojujeme. Na jejich listech ničíme vajíčka a housenky bělásků i můr.
• Koncem srpna vyséváme do pařeniště zimní salát ('Altenburský', 'Humi') a ozimou kapustu 'Arkta' pro předpěstování sazenic.
• Postupně přihrnujeme pór zemí, aby měl dlouhé vybělené a jemné stvoly.
• Sbíráme a sušíme semena kopru pro setí v příštím roce i pro použití v kuchyni.
• Do uvolněného pařeniště nebo na venkovní záhon můžeme ještě vysít pod netkanou textilii rané odrůdy ředkvičky.
• U růžičkové kapusty lze seříznutím vegetačního vrcholu podpořit tvorbu růžiček, zejména v horních částech stonku.
• Seřízneme a usušíme natě vytrvalých kořeninových a léčivých rostlin (tymián, yzop, šalvěj, rozmarýn, levandule aj.), aby ještě do zimy obrašily.
• Semena ze suchých fazolových lusků vyloupeme a dáme na 1-2 dny do mrazničky, aby se v nich zničily případné larvy zrnokaza fazolového v jejich nejranějším stadiu. Pak necháme semena na papíře při pokojové teplotě oschnout a uložíme je ve sklenici se šroub ovacím uzávěrem v suchu a chladnu až do kuchyňské spotřeby nebo do výsevu. Nízká teplota nenarušuje klíčivost.
 

ZÁŘÍ

• Pokračujeme ve sklizni plodové, letní listové i košťálové zeleniny a karotky.
• Plody tykví podkládáme dlaždicemi nebo prkénky, aby nehnily.
• Pór na záhonech chráníme netkanou textilií proti poškození stonků vrtalkou pórovou. Obdobně chráníme mrkev proti znehodnocení kořenů pochmurnatkou mrkvovou.
• Ničíme vajíčka a housenky na košťálové zelenině, při menším napadení mechanicky, při větším postřikem. Bakteriální přípravek Biobit je hygienicky a ekologicky nezávadný. Z chemických přípravků lze použít Decis, Fast M aj.
• Sklizené záhony oséváme rostlinami na zelené hnojení k obohacení půdy o humus a živiny. Na záhony, na nichž chceme v příštím roce pěstovat košťálovou zeleninu, však nesejeme hořčici ani řepku. Je to prevence šíření nádorovitosti kořenů.
• Při vlhkém počasí ošetříme ještě rajčata Kuprikolem proti plísni bramborové.
• Sejeme špenát a polníček pro jarní sklizeň.
• U zeleniny určené k uskladnění postupně omezujeme zálivku.
• Vytrvalou zeleninu, kořeninové a léčivé rostliny, které dlouholetým pobytem na jednom místě vyčerpaly půdu a ochabují již v růstu a výnosech, přesadíme na nové stanoviště s úrodnou, dobře připravenou půdou.
• Sklizňové i jiné organické odpady ze zahrady průběžně kompostujeme.
• Ve vyšších polohách vysazujeme podzimní odrůdy česneku, v teplejších oblastech o 2-4 týdny později, aby do začátku zimy pokud možno nevyrašil. Není vhodné vysazovat zahraniční konzumní česnek, který není přizpůsoben našim klimatickým podmínkám.
• Pro dosažení ranější jarní sklizně vysazujeme koncem září až začátkem října na venkovní záhony předpěstované sazenice zimního salátu a ozimé kapusty.
• Hrozí-li nebezpečí časných mrazíků, sklidíme včas plně vyvinutá rajčata a dáme je do tepla dozrát. Malé plody nepoužijeme.
 

ŘÍJEN

• Sklízíme pozdní kořenovou, košťálovou a listovou zeleninu a vhodně ji skladujeme nebo kuchyňsky zpracujeme, abychom ji mohli konzumovat co nejdéle.
• Pekingské zelí, endivii, hlávkový salát a hlávkovou kapustu, pokud ještě nedorostly do sklizňové velikosti, můžeme ponechat na záhonech, aby se plně vyvinuly. Na ochranu proti časným mrazům je přikryjeme netkanou textilií.
• Květák s malými růžicemi vyryjeme s kořenovými baly a přesadíme do hlubšího pařeniště, fóliovníku nebo skleníku, aby růžice dorostly. Přesazené rostliny zalijeme.
• Druhy zeleniny, které jsou poměrně otužilé vůči zimním mrazům (růžičková a kadeřavá kapusta, zimní pór, polníček, špenát, černý kořen a pastinák), ponecháme na záhoně a sklízíme je při vhodném počasí během zimy.
• Začínáme připravovat půdu pro pěstování zeleniny v příštím roce. Záhony určené podle osevního postupu pro pěstování brambor, košťá1ových a plodových druhů zeleniny pohnojíme organickými hnojivy. Záhony pro zeleninu pěstovanou ve druhé trati (kořenová a cibulová zelenina) povápníme mletým vápencem, na těžkých půdách prachovým páleným vápnem. Jsou-li půdy po velkých deštích značně zhutnělé, je účelné vylehčit je pískem, rašelinným substrátem nebo humóznějším kompostem. Uvolněné a pohnojené záhony postupně zryjeme.
• V klimaticky příznivých polohách začínáme až nyní sázet ozimý česnek. Předčasná výsadba se nedoporučuje, protože rostliny mohou ještě do zimy vyrašit a silné zimní mrazy by je poškodily. Proti houbovým chorobám, které bývají na jaře příčinou uhnívání kořenů a odumírání rostlin, moříme sadbu preventivně ve Fundazolu nebo Rovralu. Proti háÄ?átku zhoubnému se bráníme výběrem zdravých sadbových stroužků, jež nemají žlutě zbarvenou a ztluštělou drobivou slupku. Pokud nemáme jistotu ohledně dobrého zdravotního stavu sadby, moříme ji v Sulce. K sadbě nepoužíváme česnek neznámého původu, koupený ke kuchyňským účelům v běžných obchodech.
• V koutě zahrady vytvoříme počátkem měsíce hromadu z větví a listí jako zimní úkryt pro ježka, který nám v příštím roce pomůže s likvidací slimáků.
• Chceme-li v zimě rychlit pažitku pro získání vitaminózní natě, vyryjeme nyní její zdravé a silné dvouleté trsy ze záhonu a uložíme je těsně vedle sebe do vyvezeného pařeniště nebo pod přístřešek. Asi za měsíc je očištěné od suché natě nasázíme do hrnků o průměru 10 cm a ponecháme ještě v chladu na zahradě. Mírný mráz rostlinám neuškodí. K rychlení přenášíme hrnkované rostliny do tepla postupně od počátku ledna.
• Všechny organické zbytky ze zahrady, případně i z kuchyně, zkompostujeme. Prosypeme je páleným vápnem a promícháme s úrodnou zeminou v poměru 5: 1.
• Starý, dobře uleželý kompost, který jsme nepoužili pro podzimní hnojení, přehodíme přes prohazovačku a připravíme ho k použití na jaře.
• Rostliny zimního salátu, hustě vzešlé ze srpnového výsevu, vyjednotíme na 10 cm, definitivně na 20-25 cm až brzy zjara.
• Na dobře připravený záhon můžeme vysít kořenovou petržel, černý kořen i mrkev. Tyto podzimní výsevy dávají vyšší výnosy než jarní setí. Pozdní termín výsevu volíme proto, aby semena přes zimu jen nabobtnala a vzešla až časně zjara, kdy už rostliny nepoškodí silnější mrazy.
• V chřestovně odřežeme a spálíme natě rostlin (bývají napadeny rzí chřestovou) a vždy jednou za tři roky zaryjeme mezi řádky dobře rozleželý hnůj.
 

LISTOPAD

• Ukončíme sklizeň kořenové zeleniny, pokud možno za suchého počasí. Zablácenou zeleninu vypereme a před uložením dobře osušíme. Černý kořen, pastinák a v mírnějších oblastech i kořenovou petržel můžeme ponechat pro jarní spotřebu v potřebném množství na záhonech. Při silných holomrazech přikryjeme záhony slámou.
• Pro prodloužení spotřeby založíme do pařeniště i s kořenovými baly pekingské zelí, hlávkovou kapustu, endivii a kedlubny 'Giganť. Při mrazech pařeniště uteplíme, při oblevě větráme.
• V teplejších polohách končí období vhodné pro sázení ozimého česneku.
• Uzavřeme vodovodní hydranty, vypustíme vodu z potrubí, hadic na zalévání a nádrží. Hadice uložíme do suché a temné místnosti. Pokud chceme v nádržích ponechat vodu pro potřebu časně zjara, kdy ještě nebude v provozu vodovod, vložíme do nich plastové láhve zpola naplněné vodou nebo silnější kuláč dřeva. Tím předejdeme poškození stěn nádrže při silných mrazech ledem.
• Po sklizni pozdní zeleniny očistíme záhony od posledních rostlinných zbytků, které zkompostujeme. Podle potřeby venkovní záhony i půdu ve sklenících, fóliovnících a studených pařeništích pohnojíme organickými hnojivy, případně povápníme, a postupně do konce měsíce zryjeme. Zryjeme celou plochu určenou pro pěstování zeleniny včetně dočasných cestiček mezi záhony.
• Z poloteplého nebo teplého pařeniště vyzvedneme horní kvalitní pařeništní zeminu a odděleně spodní vyhřívací vrstvu z hnoje a listí, kterou zkompostujeme. Vyprázdněné pařeniště naplníme suchým listím, aby přes zimu nepromrzlo, a přikryjeme je pařeništními okny, která budou chránit listí před provlhnutím.
• Podle potřeby zlepšujeme fyzikální vlastnosti půdy. Do těžké půdy zapravíme písek nebo písčitou zeminu, rašelinu, kompost bohatý na organické látky apod. Lehké písčité půdě prospívá přídavek těžké zeminy a humózních organických hmot.
• Pro rychlení řapíků reveně vyryjeme silné trsy. Přeneseme je do temné místnosti s teplotou 18-20 °C, založíme do 1 0-15 cm vysoké vrstvy zeminy a zavlažíme. První řapíky můžeme sklízet asi za měsíc.
• V krytých prostorách sklízíme dorostlý květák a salát.
• Kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny, kazící se vyřadíme.
• Trsy pažitky, v říjnu vyryté a uložené pod přístřeškem nebo volně v pařeništi, očistíme od suché natě a nasázíme do květináčů pro zimní rychlení. Zatím je ještě ponecháme v zahradě v chladu.
• Zeleninu, kterou necháme na záhonech k přezimování (zimní salát, ozimá kapusta, polníček, špenát aj.), chráníme před většími holomrazy netkanou textilií. Růžičkovou a kadeřavou kapustu zbavíme spodních zežloutlých listů a přistíníme ji chvojím.
• Ošetříme kompost. Dobře rozleželý přehodíme přes prohazovačku a připravíme pro jarní použití. Nedozrálý přehodíme na sousední místo, přitom ho proléváme močůvkou, fekáliemi, zákvasem z plevelných a jiných rostlin nebo roztokem průmyslových hnojiv. V kompostu může být ukrytý k zimnímu spánku ježek, proto dáváme pozor, abychom ho nářadím neporanili. Spí do poloviny dubna.
• Připravíme si směs zemin pro výsevy a hrnkování zeleninových a květinových sazenic v příštím roce. Zásobu uložíme na místě, kde nemrzne.
 

PROSINEC

• Z pařeniště určeného pro teplé nebo poloteplé rychlení ukončíme vyvážení svrchní země a spodní vyhřívací organické hmoty (viz str. 392).
• Do začátku silnějších mrazů ukončíme organické hnojení, vápnění a rytí záhonů.
• Pro pařeniště připravujeme vrchní pěstební zeminu. Získáme ji zkompostováním kravského hnoje, rašeliny a úrodné zahradní země. Můžeme ji zlepšit přídavkem rohové nebo kostní moučky, síranu amonného, superfosfátu a draselné soli. Během zrání, které trvá rok, tuto směs přehazujeme a vlhčíme močůvkou, zákvasem z rostlin, nebo alespoň vodou.
• Z venkovních záhonů průběžně sklízíme podle aktuální potřeby v kuchyni otužilé zeleniny - růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, černý kořen, pastinák, polníček a špenát. Při větších mrazech je chráníme netkanou textilií nebo chvojím.
• Opravujeme skleníky, fóliovníky a pařeniště. Pařeništní okna uklidíme pod přístřešek.
• Pro příští pěstitelskou sezonu připravujeme tepelněizolační slaměné rohože, stínovky z rákosu, latěk nebo řídké jutové tkaniny.
• Zahradní nářadí očistíme, nakonzervujeme a uložíme v suchém prostředí.
• Hrnkovanou pažitku postupně přenášíme z venkovního prostředí do teplé místnosti k rychlení natě.
• Pro získání vitaminázních natí vyséváme opakovaně do misek na vlhkou buničitou vatu řeřichu zahradní. Do květináčů vysazujeme kořeny petržele i celeru a pacibulky cibule zimní - sečky.
• Začínáme rychlit čekankové puky na salát, vhodný zejména pro diabetiky.
• Léčivé a aromatické rostliny citlivé na velké mrazy (levandule, máta, rozmarýn, ša1věj, tymián aj.) chráníme přikrývkou suchého listí na kořeny a chvojím.
• Bilancujeme výsledky uplynulého roku v okrasné i užitkové zahradě a vyvodíme závěry pro příští období.
 

 

© 2008 - 2018 Zahradnictví Jelínek